Foshanornis songi, nový stromový pták z Číny

Přestože hromadné vymírání na konci druhohor druhovou rozmanitost dinosaurů drasticky snížilo, převratné změny v ekosystémech, které tato událost přivodila, možná paradoxně otevřely cestu k nebývalému evolučnímu úspěchu jejich jediné přeživší podskupině: moderním ptákům. Existují důkazy o tom, že tempo, kterým ptáci odštěpují nové druhy, posledních 50 milionů let nepřetržitě zrychluje. Příčiny tohoto úspěchu stále nejsou uspokojivě objasněny, podle některých hypotéz ale mohou souviset se změnami ve složení společenstev krytosemenných rostlin, které umožnily rozvoj specializovaných plodožravých a semenožravých vývojových linií.

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno), pravděpodobně jeden z nejbližších žijících příbuzných druhu Foshanornis songi (Foto: Joseph C. Boone, CC BY-SA 3.0).

Tým autorů vedený Tchao Čaem z Univerzity v Nan-ťingu nyní popisuje nový druh ptáka ze souvrství Pu-sin v čínské provincii Kuang-tung. Foshanornis songi, jak byl fosilní opeřenec nazván (jméno doslova znamená „Sungův pták z Fo-šanu“), žil v období raného eocénu. Některé anatomické znaky – především krátký běhák a dlouhý palec na noze – svědčí o tom, že Foshanornis obýval koruny stromů.

Zvláštní kombinace anatomických rysů neodpovídá přesně žádné žijící ptačí skupině, autoři však poukazují na několik významných podobností s trogony. Tato vývojová větev, příbuzná např. evropským dudkům, datlům nebo ledňáčkům, zahrnuje 44 žijících druhů, z nichž nejznámější je pravděpodobně kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno), pestře zbarvený obyvatel středoamerických mlžných lesů. Na rozdíl od všech ostatních žijících ptáků mají trogoni tzv. heterodaktylní nohu, ve které je nejen palec, ale i druhý prst trvale obrácený dozadu, zatímco třetí a čtvrtý prst směřují dopředu. Tato stavba nohy je ideální k pevnému úchytu na větvích a nehodí se příliš k pohybu po zemi. Foshanornis dost možná zachycuje první fázi této adaptace ke stromovému způsobu života: druhý prst na jeho dochované levé noze je otočený dozadu.

Výskyt dnešních trogonů je pantropický; jejich zástupci žijí ve Střední a Jižní Americe, rovníkové Africe, jižní a jihovýchodní Asii i v Indonésii. Fosilní zástupci této vývojové větve (Septentrogon, Masillatrogon, Primotrogon, Paratrogon) se naopak až dosud omezovali na Evropu. Z biogeografického hlediska je proto významné, že Foshanornis pochází právě z Číny: zdá se, že stejně jako některé jiné drobné skupiny tropických ptáků (lelkouni, myšáci) měli i trogoni v minulosti podstatně širší výskyt, než je tomu dnes. Autoři fošanornisova popisu ale zdůrazňují, že i kdyby se v případě nové čínské fosilie o trogona nejednalo, stále by šlo o první doklad o přítomnosti stromových ptáků v paleogénu Číny a Asie jako celku.

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

David Černý

Student biologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, účastník vykopávek v Polsku.

Napsat komentář