České paleontologické fórum

You need to log in to create posts and topics.

Plazi z permu a karbonu České republiky

V tomhle příspěvku se pokusím shrnout všechny známé nálezy plazů a pravděpodobných plazů z permokarbonu České republiky. Podobný příspěvek jsem napsal již na starém fóru, ale tentokrát mám více informací a můžu být v některých případech trochu podrobnější. Nálezů plazů v Česku moc nemáme a je to z toho důvodu, že naše uloženiny pocházejí z doby, kdy se plazi na Zemi teprve začali objevovat. Jedná se tedy o jejich nejranější formy. Nálezy jsou často fragmentární a moc nám toho neřeknou, ale na to je jen jediná pomoc. Hledat, hledat a hledat. Nové nálezy vyloučené nejsou a máme bohatá naleziště po všech koutech republiky.

 

Edaphosaurus (=Ianthasaurus, Naosaurus) mirabilis (Frič, 1895)

Lokalita: Kounov, Oslavany

Čeleď: Edaphosauridae

Jeden z nejznámějších plazů z permu nechyběl ani u nás. Nálezů máme několik, ale nejlepším je obratel s typickým trnitým výběžkem z Kounova. Jeho zařazení je ale trochu problematické. Původně byl popsán jako Edaphosaurus, což je býložravý plaz známý hlavně ze spodního permu. Naše vrstvy ale patří do svrchního karbonu. Jedním ze starších rodů edaphosauridů je Ianthasaurus. Je svému potomkovi velmi podobný. Jedinými rozdíly jsou velikost těla (Ianthasaurus nedorůstal délky ani 1 metr na rozdíl od 3metrových Edaphosaurů), stavba čelistí a hmyzožravá strava. Náš nález by se tedy měl řadit spíš do této skupiny.

 

Macromerion schwarzenbergii (Frič, 1875)

Lokalita: Kounov, Nýřany (M. bayeri)

Čeleď: Sphenacodontidae

Každý z nás už určitě viděl ilustrace Dimetrodona. Velkého masožravého plaza s pestrou plachtou na zádech. Náš Macromerion mu byl velice podobný. Nálezy se skládají z několika fragmentů čelistí uváděných pod různými jmény, nejčastěji se ale používá M. schwarzenbergii. Přesnější popis tedy neznáme. Můžeme si jeho vzhled dotvořit podle kostry jeho většího příbuzného ze Severní Ameriky.

Sphenosaurus sternbergii (Fitzinger, 1837)

Lokalita: neznámá, severovýchodní Čechy

Čeleď: Diadectidae

Zkamenělina tohoto kotylosaura je jediná, která nepochází z Kounova nebo Nýřan a taktéž jediná řazená do spodního permu. Jedná se o hrudní koš a pár kostí končetin plaza podobného rodu Procolophon. Tito plazy obvykle dorůstali metrové délky a podobně jako edpahosauři, i oni postupem času přešli z hmyzožravé stravy na čistě býložravou. Protože ale náš nález postrádá lebku, nemůžeme si být jistí, kam se řadil on.

 

Brouffia orientalis (Carroll and Baird, 1972)

Lokalita: Nýřany

Čeleď: Protorothyrididae

První z novějších nálezů je tento malý plaz z Nýřan. Je známý z jediné částečné kostry a o jeho příslušnosti k plazům (stejně jako u následujícího coelostega) se dříve pochybovalo. Původně byly oba nálezy řazeny k stegocephalovi Gephyrostegus bohemicus. Jejich přeřazení k plazům tedy není stoprocentní.

 

Coelostegus prothales (Carroll and Baird, 1972)

Lokalita: Nýřany

Čeleď: Protorothyrididae

Druhým nálezem, který Carroll a Baird zpracoval, byl Coelostegus. Stejně jako Brouffia je i Coelostegus známý jen pouze podle jedné nekompletní kostry. Byl relativně malé velikosti a živil se karbonským hmyzem. Oba by měli být ve sbírkách Národního muzea.

 

Archaeothyris sp. (Reisz, 1972)

Lokalita: Nýřany

Čeleď: Ophiacodontidae

Jedná se o nález původně popsaný Fričem jako Nyrania trachystoma (Frič 1880b), ale později přeřazený do rodu Archaeothyris Robertem Reiszem (Reisz, 1975). Jedná se o fragment horní čelisti s nezaměnitelným chrupem. Patřil hmyzožravci s délkou těla kolem 50 centimetrů. Je to jeden z nejstarších synapsidů vůbec a také je to jediný nález, který nepochází ze Severní Ameriky. Momentálně je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze.

 

Reptilia indet.

Lokalita: Nýřany

Nález byl popsán v minulosti jen několikrát a jeho zařazení zůstává velice nejisté. Jediný pokus o popis provedl Robert L. Carroll (Carroll, 1970a) a nález řadil do skupiny známé jako Captorhinida. Ale i on ho později řadil pouze jako neznámého plaza.

 

Nálezů pochází z Česka celkem hodně, ale často jsou fragmentární a už je to dlouho, co byly naposledy zrevidovány. Pomocí novějších poznatků bychom se mohli dozvědět víc. Takže doufejme, že se k tomu nějaký paleontolog brzy odhodlá.

lebka Archaeothyrise

 

 

 

 

Comments are closed.