České paleontologické fórum

You need to log in to create posts and topics.

Nejzachovalejší nálezy mořských plazů z křídy z ČR

Česká republika se může pochlubit několika desítkami nálezů mořských plazů z období křídy, jenže málo z nich se dá nějak blíže určit, protože se často jedná o pouhý zub nebo zdeformovaný obratel. Vytvořil jsem list zkamenělin, které nám o sobě mohou prozradit víc a potenciálně jsou nejblíž vlastnímu pojmenování jako nedávno náš první dinosaurus Burianosaurus.

Tethysaurinní mosasaurus z Dolního Újezdu u Litomyšle (Zázvorka, 1965)

 Nález se skládá z části horní čelisti (maxilly) s několika zachovanými zuby. Patřil jednomu z nejstarších zástupců čeledi Tethysaurinae, který žil na našem území někdy před 92 miliony let v období turonu. Byl to asi pět metrů dlouhý dravec, který se živil rybami (i menšími žraloky) a dalšími mořskými plazy. Zkamenělina pravděpodobně postrádá potřebné určovací znaky, aby byl určen nový druh, ale není úplně vyloučeno, že se to může v budoucnu změnit.

 

Na obrázku je Pannoniasaurus z dnešního Maďarska. Příslušník stejné čeledi.

https://www.deviantart.com/xiphactinus/art/Pannoniasaurus-inexpectatus-485378344

 

Pannoniasaurus inexpectatus by Xiphactinus

 

Protostegidní želva z Milovic

Obří mořské želvy z křídy jsou známé po celém světě a i Česká republika má jednoho svého zástupce. Pozůstatky naší obří želvy pocházejí z Milovic ze středního turonu a skládají se z částí krunýře, plastronu, korakoidu, kosti pažní a dalších úlomků. Délka kosti pažní (humerus) činí úctyhodných 29,88 cm a napovídá celkové délce těla až kolem 1,5 metru. V současnosti je nález veden jako Protostegidae indet., ale s jistotou víme, že nepatří do žádného známého rodu, protože se od nich v několika znacích liší.

Archelon, příbuzný naší želvy s mosasaurem v závěsu od PaleoGuy na Deviantartu.

https://www.deviantart.com/paleoguy/art/Archelon-447137423

Archelon by PaleoGuy

„Cimoliasaurus teplicensis“ z Hudcova

Na rozdíl od předchozích nálezů má tenhle své vlastní jméno, ale kvůli nedostatku fosilního materiálu (rod Cimoliasaurus je známý se Severní Ameriky a je platný) je název považován za nomen dubium. Nalezené pozůstatky se skládají z několika center krčních a ocasních obratlů, pár žeber, neúplné lopatky nebo korakoidu a pár dalších úlomků kostí. Obratle i pravděpodobná lopatka vykazují jasné znaky čeledi Elasmosauridae, což byli plesiosauři živící se korýši a měkkýši a od ostatních plesiosaurů se lišili velmi dlouhým krkem. „Cimoliasaurus teplicensis“ spadá do období svrchního turonu a je tedy o něco mladší než náš mosasaurus a protostegidní želva, starý zhruba 89-90 milionů let. Šanci na vlastní platné jméno má ale nepatrnou hlavně kvůli špatnému stavu kostí.

Na obrázku je elasmosaurid Libonectes, který žil ve stejném období na území Severní Ameriky. Náš "Cimoliasaurus" mohl vypadat podobně.

Autorem obrázku je Hyrotrioskjan: https://www.deviantart.com/hyrotrioskjan/art/Libonectes-666547944

Libonectes by Hyrotrioskjan

 

Tajemný Polyptychodon

Po dlouhou dobu byli nálezy pliosaurů (krátkokrkých plesiosaurů) ze svrchní křídy z celého světa řazeny do rodu Polyptychodon jen na základě zdánlivé podobnosti. Anglické nálezy tohoto pliosaura byly nedávno zrevidovány, ale ty české ještě takovou korekci nepodstoupily. Máme zkameněliny ze tří různých lokalit, které jsou k Polyptychodonovi často přirovnávány. Z Bílé Hory v Praze (spodní turon) je to několik osamocených zubů a část spodní čelisti, z Benátek nad Jizerou (střední-svrchní turon) máme osamocený zub a ze Zámostí (střední-svrchní turon) špičku maxilly se zuby. Spodní čelist z Bílé Hory je zajímavá hlavně svojí velikostí. Napovídá celkové délce těla 7-8 metrů, což z ní činí největšího zachovalého živočicha z druhohor z České republiky (za ním se s 5 metry dělí o druhé místo teropod z Moravy (pravděpodobně), dravá ryba Xiphactinus, žralok Cretoxyrhina, tethysaurinní mosasaurus z Dolního Újezdu a i pár dalších nálezů Plesiosauria indet.). Za zmínku stojí i špička maxilly Ze Zámostí, která nám (stejně jako dolní čelist z Bílé Hory, ale lépe) svým tvarem říká, že jeho čelist byla poměrně úzká a ne moc silná, takže se podobá jinému taxonu ze svrchní křídy brauchacheniovi a patrně lovil menší a slabší kořist. Pravděpodobně ani tyto nálezy nezískají své jméno, ale byla by škoda je vynechat.

http://www.prehistoric-wildlife.com/species/p/polyptychodon.html

Výsledek obrázku pro polyptychodon

Čestné zmínky

Polykotylid z Tuchořic – Nekompletní zub, který vykazuje znaky čeledi Polycotylidae nám ukazuje, jak bylo naše křídové moře rozmanité. Je to jediný nález z téhle čeledi a nijak blíž určit nepůjde, ale rozhodně patří mezi ty zajímavější.

„Chelone“ benstedi ze Slavětína-Pátku - Malý nekompletní krunýř želvy je podle mě jednou z nejhezčích křídových zkamenělin, kterou máme. Želvy se ale bohužel určují převážně podle kostí lebky, takže nám musí stačit určení Dermochelyoidea indet.

Pygmaeochelys michelobana (Laube, 1896) – Želví krunýř objevený na konci 19. století poblíž Měcholup se bohužel během let ztratil (dost možná v důsledku obou světových válek) a pokud ji někdo nějakou nesmírnou náhodou znovu neobjeví, aby byla znovu popsána, druh zůstává nomen dubium.

Na obrázku polykotylid z Egypta od Hyrotrioskjan: https://www.deviantart.com/hyrotrioskjan/art/Stromers-polycotylid-479172440

Stromers polycotylid by Hyrotrioskjan

Comments are closed.