Revize polských „dinosaurů“ – skvělá iniciativa uživatelů Dinozaury.com

Drtivá většina vědeckých článků vzniká na půdách vědeckých institucí. Občas se však do výzkumu ochotně zapojují i lidé, kteří teprve začali studovat, žádné vysokoškolské vzdělání nemají nebo jsou vzděláni v oborech, v jejichž rámci žádný vědecký výzkum neprovozují. Před několika lety se několik mladých lidí, dinosauřích nadšenců sdružujících se kolem…

celý článek

Potravné návyky „vodných škorpiónov“

Vyhynuté eurypteridy, často trochu zavádzajúco označované ako „vodné škorpióny“, sú jednou z hlavných skupín klepietkavcov (Chelicerata). Významným kladom v rámci eurypteridov sú kozmopolitné pterygotidy, ktoré našu planétu obývali počas silúru a devónu. Charakterizujú ich tri veľké veci: 1) veľké telesné rozmery, 2) obrovské dopredu smerujúce chelicery a 3) veľké oči.…

celý článek

Halucinogenní Hallucigenia a její příběh

Jedny z nejpodivnějších živočichů, jimiž je období kambria proslavené, bezpochyby najdeme mezi tzv. „lobopody“. Jde o nepřirozené seskupení raných zástupců a nejbližších příbuzných kladu Panarthropoda, kteří nespadají ani do jedné z jeho tří žijících podskupin – mezi členovce (Euarthropoda), drápkovce (Onychophora) nebo želvušky (Tardigrada). Jednotlivé „lobopody“ spojují pouze podobnosti v…

celý článek

Ráčiky z Panónskeho jazera: jediné svojho druhu na svete!

Miocénne morské sedimenty v strednej a východnej Európe sú pozostatkom niekďajšieho Paratetýdneho mora. Išlo o sieť morských paniev, ktoré boli čas od času prepojené s Mediteránom, Atlantikom a Indo-Pacifikom. Toto epikontinentálne more sa tiahlo od Švajčiarska cez celú strednú Európu až po oblasť dnešného Kaspického mora, ktoré je posledným zvyškom niekďajšej slávy Paratetýdy. Paratetýda sa…

celý článek

Llallawavis scagliai: jak zněly hlasy hrůzoptáků?

Navzdory často opakovanému tvrzení, že se křehké a duté ptačí kosti dochovávají jen špatně a zřídka, je fosilní záznam ptáků pozoruhodně bohatý a kompletní. Nejlepší ukázkou toho je fascinující fakt, že v řadě ptačích skupin vymřelé druhy co do počtu překonávají žijící zástupce. To platí např. pro tučňáky, myšáky nebo…

celý článek

Záhadné vetulikólie sú nám bližšie, ako si myslíte

Počas kambrickej explózie došlo k rozvoju veľkého množstva telových plánov (tzv. Baupläne) mnohobunkových živočíchov. Viaceré čudá („oddballs“ podľa Goulda) sa za niekoľko posledných dekád podarilo úspešne zaradiť do príbuzenstva dnes prekvitajúcich skupín. O skutočnej identite niektorých sa však stále vedú búrlivé diskusie. Jedným z takých orieškov je aj skupina Vetulicolia. Pôvodne bola pokladaná…

celý článek

Vítej zpátky, brontosaure!

Tým paleontologů vedený Emanuelem Tschoppem z lisabonské univerzity NOVA publikoval 7. dubna studii, kterou zatím patrně jen málokdo přečetl celou (má totiž 298 stran). Už v samotný den jejího publikování však o výzkumu informovala celá řada médií. Čím to? Díky brontosaurovi! Zdá se totiž, že populární jméno Brontosaurus, které z vědecké literatury…

celý článek

Další dinosauří božstvo z Číny

První vědecky popsané otisky stop dinosaurů můžeme spojit s rokem 1836 a výzkumem amerického reverenda a geologa Edwarda Hitchcocka (který je mimochodem považoval za stopy velkých prehistorických ptáků). Ve skutečnosti byly ale dinosauří fosilní stopy známé již po staletí nebo dokonce tisíciletí, a to na různých místech naší planety. Rozmanitá…

celý článek

Yuanjiawaornis viriosus, nový raný pták z Číny

Evoluční historie ptáků zasahuje hluboko do druhohor a zahrnuje celou řadu skupin, které nezanechaly žádné žijící potomky. Tou zdaleka nejrozmanitější jsou enantiorniti (Enantiornithes), poprvé popsaní na základě fosilního materiálu z argentinské svrchní křídy v roce 1981. Jméno Enantiornithes, které pro tuto vývojovou větev zavedl paleontolog Cyril Walker, znamená doslova přeloženo…

celý článek