Jedny z nejpodivnějších živočichů, jimiž je období kambria proslavené, bezpochyby najdeme mezi tzv. „lobopody“. Jde o nepřirozené seskupení raných zástupců a nejbližších příbuzných kladu Panarthropoda, kteří nespadají ani do jedné z jeho tří žijících podskupin – mezi členovce (Euarthropoda), drápkovce (Onychophora) nebo želvušky (Tardigrada). Jednotlivé „lobopody“ spojují pouze podobnosti v…
Navzdory často opakovanému tvrzení, že se křehké a duté ptačí kosti dochovávají jen špatně a zřídka, je fosilní záznam ptáků pozoruhodně bohatý a kompletní. Nejlepší ukázkou toho je fascinující fakt, že v řadě ptačích skupin vymřelé druhy co do počtu překonávají žijící zástupce. To platí např. pro tučňáky, myšáky nebo…
Evoluční historie ptáků zasahuje hluboko do druhohor a zahrnuje celou řadu skupin, které nezanechaly žádné žijící potomky. Tou zdaleka nejrozmanitější jsou enantiorniti (Enantiornithes), poprvé popsaní na základě fosilního materiálu z argentinské svrchní křídy v roce 1981. Jméno Enantiornithes, které pro tuto vývojovou větev zavedl paleontolog Cyril Walker, znamená doslova přeloženo…
Šupinatí (Squamata) jsou mimořádně úspěšnou skupinou obratlovců s dlouhou a bohatou evoluční historií. Se zhruba 10 000 žijícími druhy jde o druhou nejrozmanitější vývojovou větev suchozemských obratlovců (po ptácích), výrazně překonávající např. i savce. Mezi sebou tyto druhy vyvinuly řadu fascinujících adaptací a evolučních novinek, mnohé z nich přitom opakovaně:…
Přestože hromadné vymírání na konci druhohor druhovou rozmanitost dinosaurů drasticky snížilo, převratné změny v ekosystémech, které tato událost přivodila, možná paradoxně otevřely cestu k nebývalému evolučnímu úspěchu jejich jediné přeživší podskupině: moderním ptákům. Existují důkazy o tom, že tempo, kterým ptáci odštěpují nové druhy, posledních 50 milionů let nepřetržitě zrychluje.…
